Přeskočit na obsah

Daviscupový tým Kanady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kanada

Kapitán Frank Dancevic
Žebříček ITF 2.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. (6. února 2023)
Barvy       bílá
      červená
Poprvé v soutěži 1913
Odehraných let 93
Zápasů celkem 173 (79–94)
Roky ve Světové skupině 14 (16–16)
Vítěz 1 (2022)
Finalista 1 (2019)
Nejvíce výher, celkem Daniel Nestor (48–28)
Nejvíce výher, dvouhra Sébastien Lareau (17–16)
Nejvíce výher, čtyřhra Daniel Nestor (33–13)
Nejlepší pár Niemeyer / Nestor (12–1)
Nejvíce zápasů Daniel Nestor (53)
Nejvíce odehraných let Daniel Nestor (25)

Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Kanadský tým z ročníku 1913
zleva:Henry George Mayes, Bernie Schwengers (vstoje), Robert Powell (vsedě), and J. F. Foulkes

Daviscupový tým Kanady reprezentuje Kanadu v soutěži od roku 1913 pod vedením národního tenisového svazu Tennis Canada.

Hned při svém debutu v soutěži v roce 1913 postoupila Kanada do semifinále, kde podlehla Spojeným státům po výsledku 0–3.

Mezi lety 1921 až 1991 tým ani jednou nehrál Světovou skupinu, resp. nejvyšší úroveň soutěže. V roce 1992 již opět ve Světové skupině prohrál v úvodním kole doma se Švédskem 2–3, přestože po pátku Kanada vedla 2–0. Daniel Nestor porazil v první den Stefana Edberga. Rozhodující třetí bod Švédi získali v pátém zápase, v němž Nestor nestačil na Magnuse Gustafssona v pěti setech.

V roce 2011 Kanada postoupila z 1. skupiny Americké zóny a v úvodním kole Světové skupiny 2012 hostila ve Vancouveru čtvrtou nasazenou Francii, se kterou prohrála 4–1. Jediný bod tehdy uhrál Milos Raonic proti Julienu Benneteau a Kanada musela do baráže, kde narazila na Jihoafrickou republiku, se kterou vyhrála 4-1.

Sezóna ve Světové skupině začala pro Kanadu vítězstvím nad favorizovaným Španělskem, které ale ovšem hrálo bez Rafaela Nadala a Davida Ferrera. Překvapivou výhru Kanady 3-2 zařídili Frank Dancevic a Milos Raonic.[1] následně zvládla roli favoritů proti Itálii a po výhrách Milose Raonice v singlech a Daniela Nestora spolu s Vaskem Pospisilem ve čtyřhře vyhrála 3-1, když se probojovala se do semifinále Davisova poháru poprvé od roku 1913, kdy v soutěži debutovala.[2] V semifinále se nestačili na Srbsko.

Vůbec na první finálovou účast dosáhli Kanaďané v roce 2019, tedy prvním ročníku hraným novým formátem s finálovým turnaje, kam se kvalifikovali výhrou nad Slovenskem. Po výhrách v základní skupině proti Itálii a Spojeným státům přehráli Austrálii a Rusko. V boji o titul nestačili na domácí Španěly.

Přehled finále: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek Č. Datum a místo konání Kanaďané Soupeři Skóre Zdroj
Finalista 1. Davis Cup 2019
24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý (hala), Caja Mágica
Denis Shapovalov
Félix Auger-Aliassime
Brayden Schnur
Vasek Pospisil
Španělsko Španělsko 0–2 [3]
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Pablo Carreño Busta
Feliciano López
Marcel Granollers
Vítěz 1. Davis Cup 2022
27. listopadu 2022
Málaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena
Félix Auger-Aliassime
Denis Shapovalov
Vasek Pospisil
Alexis Galarneau
Gabriel Diallo
Austrálie Austrálie 2–0 [4]
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Chronologie výsledků

[editovat | editovat zdroj]

2019–2029

[editovat | editovat zdroj]
Rok Soutěž Datum Místo Povrch Soupeř Skóre Výsledek
2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února Bratislava, Slovensko antuka (h) Slovensko Slovensko 3–2 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 18. listopadu Madrid, Španělsko tvrdý (h) Itálie Itálie 2–1 výhra
19. listopadu USA Spojené státy 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 21. listopadu Austrálie Austrálie 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 23. listopadu Rusko Rusko 2–1 výhra
Finálový turnaj, finále 24. listopadu Španělsko Španělsko 0–2 prohra
2021 Finálový turnaj, základní skupina 25. listopadu Madrid, Španělsko tvrdý (h) Švédsko Švédsko 0–3 prohra
28. listopadu Kazachstán Kazachstán 0–3 prohra
2022 Kvalifikační kolo 4.–5. března Haag, Nizozemí antuka (h) Nizozemsko Nizozemsko 0–4 prohra
Finálový turnaj, základní skupina 13. září Valencie, Španělsko tvrdý (h) Jižní Korea Jižní Korea 2–1 výhra
16. září Španělsko Španělsko 2–1 výhra
17. září Srbsko Srbsko 1–2 prohra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 24. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) Německo Německo 2–1 výhra
Finálový turnaj, semifinále 26. listopadu Itálie Itálie 2–1 výhra
Finálový turnaj, finále 27. listopadu Austrálie Austrálie 2–0 vítězství
2023 Finálový turnaj, základní skupina 13. září Bologna, Itálie tvrdý (h) Itálie Itálie 3–0 výhra
14. září Švédsko Švédsko 3–0 výhra
16. září Chile Chile 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 21. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) Finsko Finsko 1–2 prohra

Složení týmu

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canada Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. http://www.tenisportal.cz/zpravy/cesi-ve-ctvrtfinale-poleti-do-kazachstanu-spanely-ceka-baraz-11658/
  2. http://www.tenisportal.cz/zpravy/raonic-poslal-kanadu-poprve-do-semifinale-davis-cupu-12016/
  3. Davis Cup - Draws & Results. www.daviscup.com [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  4. Australia v Canada [online]. Daviscup.com [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]